Habaděj bloguje. Savoir Vivre.

Pane, dej mi odvahu řešit věci, které ovlivnit mohu, trpělivost přijímat ty, které nezměním, a moudrost, abych je od sebe dokázal rozeznat.

Jeden den Alexandera Solženicyna

Ta zpráva mi pípla v e-mailovém zpravodajství iDnesu. 3. srpna 2008, 23:39: V 89 letech zemřel slavný ruský spisovatel a laureát Nobelovy ceny za literaturu Alexander Solženicyn...
... a já jsem se v myšlenkách vrátil do telecích sedmdesátých let. Byli to právě oni tři, Alexander Solženicyn, Ladislav Mňačko a Jiří Hochman, kteří mi otvírali oči i mozek, pomáhali tříbit názory a oddělovat zrno skutečných faktů od pokroucených plev oficiální propagandy.


Solzenicyn

Jejich Jeden den Ivana Děnisoviče, Jak chutná moc a Jelení Brod, propašované kýmsi ze zahraničí a ohmatané stovkami dychtivých rukou, byť formou i vyzněním natolik odlišné, mi společně dolévaly víno poznání a ochotně pumpovaly do krve radostnou verbální opilost prozření.
Pokud tohle někdo dokáže, po právu mu patří výrok Miloše Kopeckého: "Žádná smrt nemůže být zlá, které předchází život dobrý...!"

Když umírají koně - těžce dýší
když umírá tráva - zvolna usychá
když umírá slunce - hasne v tiši
když umírá člověk - zpívá do ticha.

(Velimir Chlebnikov)

Requiescat in pace, Ivane Děnisoviči.
05.08.2008 16:14:00



Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář

<< úvod

© 2007 copyright - Zásobování a.s, © copyright - relevantní autoři článků, šablona: blog.txt.cz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se